Kdy začít…

Spoustu dospívajících dívek poprvé na gynekologii dovedou teprve nějaké potíže, ať už jde o problémy s menstruací, výtoky, bolesti či svědění zevního genitálu. Zejména kvasinkové infekce jsou natolik běžné, že máme reálnou šanci prožít si svou první epizodu ještě před zahájením pohlavního života. Pokud máme štěstí a problémy se nám vyhýbají, je každopádně záhodno gynekologa navštívit ještě před prvním pohlavním stykem. Lékař pomůže s výběrem antikoncepce, případně nás rovnou vybaví receptem na příslušné pilulky a také vysvětlí, jak se chovat v případě, kdy dojde k nečekaným problémům (protržení kondomu, zapomenutí pilulky aj.).

Častým dotazem dívek je, zda gynekolog pozná, jestli je dotyčná panna. Vězte tedy, že až na některé extremní případy to pozná. Inspekce stavu vaší panenské blány budete nicméně ušetřeny, neboť se na váš stav lékař dotáže už při úvodním pohovoru. Nebuďte tedy dotčena, když se vás lékař zeptá, zda jste již měla pohlavní styk a dokonce si to poznačí do karty. Tato informace je pro další vyšetření klíčová, protože u panen lékař použije jiné vyšetřovací postupy a některá vyšetření z technických důvodů neprovede vůbec. O tom jak probíhá úplně první gynekologická prohlídka je podrobně psáno zde: [[Poprvé ke gynekologovi]], dále se tedy budeme zabývat průběhem standardní preventivní prohlídky u sexuálně aktivních žen. Předpokládáme tedy stav, kdy nás nic netrápí, ale jelikož jsme zodpovědné ženy, jednou ročně se chtě nechtě vypravíme na kontrolu. Pokud se někdy zapomeneme objednat, je dobré to napravit co nejdříve. Platí zlaté pravidlo „lépe pozdě, nežli později“.

Anamnéza

Při každé návštěvě s vámi lékař před vyšetřením probere váš zdravotní stav, případné obtíže, antikoncepci a zeptá se na datum posledních měsíčků. Tato informace je důležitá, protože v průběhu cyklu se vaše pohlavní orgány malinko mění a je důležité, aby si lékař mohl spojit to, co vidí, s konkrétní fází menstruačního cyklu. Výrazně to přispěje ke kvalitě diagnostiky. Obecně se doporučuje preventivní prohlídky plánovat v prvním týdnu po menstruaci.

Prohlídka prsou

Přestože prohmatání prsou není v českých gynekologických ordinacích ještě zcela běžné, mělo by být součástí preventivní prohlídky a neměla byste se tedy vůbec podivovat nad tím, pokud vám je lékař provede. Bohužel, řada lékařů tuto proceduru vynechává. Pokud o vyšetření prsou máte zájem a váš lékař se k němu nemá, promluvte si s ním o tom. Přinejmenším by vás měl na požádání naučit, jak si samovyšetřování prsou provádět doma sama. Pokud víte, že se ve vaší rodině vyskytla rakovina prsu ** nebo jste si náhodou **nahmátla podezřelý útvar v prsu, na vyšetření trvejte.

Vyšetření genitálu

Vyšetření genitálu je patrně nejneoblíbenější součástí gynekologické prohlídky, ale řekněme si upřímně, zároveň i nejdůležitější. Lékař při něm může diagnostikovat záněty pochvy, děložního čípku, některé nádory či infekční onemocnění typu kondylomat. Hlavním motivem gynekologické prevence je včasný záchyt přednádorových stavů na děložním čípku. O příčinách a prevenci vzniku tohoto onemocnění jsme informovali zde: [[Očkování proti HPV]]. Očkované dívky a ženy by ovšem rozhodně neměly podléhat falešnému pocitu bezpečí a na gynekologickou prevenci nezanevřít, protože ani očkování není 100% účinné.

Aby se lékař k děložnímu čípku vůbec dostal, použije gynekologická zrcadla, která mohou být buď plastová (na jedno použití) nebo kovová (opakovaně sterilizovaná). Ta roztáhnou poševní stěny od sebe a umožní přístup k čípku. Zavedení zrcadel sice nebolí, ale bývá vnímáno nepříjemně (kovová zrcadla navíc studí). Gynekolog pak detailně prohlédne děložní čípek tzv. kolposkopem, což je přístroj, který si můžete představit trochu jako mikroskop (s menším zvětšením).

Cytologie

Z čípku lékař odebere speciální štětičkou stěr pro cytologické vyšetření. Po cytologickém odběru obvykle nekrvácíte (s výjimkou situací, kdy máte na čípku už nějaký existující problém) a tento výkon vás neomezuje v sexuální aktivitě. Vlastní cytologickou analýzu vzorku provádějí pod mikroskopem pracovníci akreditované laboratoře, kam se vzorky odesílají. Hodnotí se tvar buněk, počet jejich jader a jiné abnormality. Výsledky cytologie se uvádějí jako tzv.stupně CIN. Zatímco stupeň I představuje normální nález, vyšší čísla značí menší či větší rozsah dysplazie tedy přednádorový stav. Jelikož cytologické vyšetření zahrnuje subjektivní lidský faktor, jeho kvalita je závislá na profesionalitě pracovníka laboratoře a je veřejným tajemstvím, že pravděpodobnost falešně negativního ale i falešně pozitivního výsledku je poměrně vysoká. Proto nemá smysl se špatným výsledkem předčasně děsit.

Histologie

Pokud cytologické vyšetření naznačilo dysplazii, lékař si vás s největší pravděpodobností pozve na odběr dalšího vzorku, tentokrát pro histologické vyšetření. Toto vyšetření je o něco agresivnější než běžný cytologický stěr, proto se provádí za lokálního umrtvení. Lékař speciálními kleštičkami vystřihne z čípku kousek podezřelé tkáně. Po takovém zákroku počítejte s mírným krvácením a také s tím, že vám lékař na určitou dobu zakáže pohlavní styk. Histologické vyšetření má mnohem větší vypovídací hodnotu než cytologie, protože se při něm nehodnotí pouze jednotlivé buňky, ale uspořádání jednotlivých vrstev buněk mezi sebou navzájem. To je při (před)nádorových stavech charakteristickým způsobem pozměněno. Histologie tedy lékaři poskytne informaci o tom, zda je dysplazie skutečně přítomna a zda je mírná nebo závažná. V prvním případě se nejčastěji volí metoda pozorování. To si lékař může dovolit proto, že změny na čípku se vyvíjejí pozvolna – od vzniku dysplazie k rozvoji rakoviny uběhne typicky i mnoho let. Lékař si vás tedy pouze pozve na kontrolu o něco dřív než obvykle (3–6 měsíců) a sleduje, jak se dysplazie vyvíjí. Dobrou zprávou je, že mírné dysplazie někdy samy od sebe vymizí bez nutnosti jakéhokoli zákroku.

Konizace

Pokud se situace vyvíjí opačným směrem, lékař vás patrně pošle do nemocnice na drobný operační zákrok v celkové anestézii tzv. konizaci neboli plastiku děložního čípku. Při něm vám v narkóze z čípku vyříznou postiženou tkáň ve tvaru kužele včetně bezprostředně přilehlé zdravé tkáně. U žen, které ještě nerodily se dbá na to, aby nebyla odstraněna zbytečně velká část čípku, aby bylo co nejméně narušeno pozdější těhotenství. Pokud byl nález z histologie obzvlášť závažný a odhalil již počínající rakovinu, přistoupí se k radikálnějšímu řezu. Útěchou vám budiž fakt, že při roční frekvenci návštěv na gynekologii je riziko vážného nálezu opravdu minimální. Týká se spíše žen, které na preventivní prohlídky nechodí a na gynekologii se objeví až ve chvíli, kdy mají problémy.

Jakkoli se vám můžou zdát preventivní prohlídky nepříjemné, uvědomte si, že jsou život zachraňující a že je mnohem lepší vydržet chvilku nepohodlí na gynekologickém křesle než onemocnět rakovinou děložního čípku, která se z neléčených a nekontrolovaných dyplazií dříve či později rozvine. Asi je zbytečné podotýkat, že léčba rakoviny je o několik tříd nepříjemnější a výsledek navíc značně nejistý.

Vyšetření pohmatem

Při preventivní prohlídce vám lékař též prohmatá orgány malé pánve (vaječníky, vejcovody, děloha). Prohmatává se přes pochvu (u panen před konečník) a břišní stěnu. Někdy bývá toto vyšetření doplněno ultrazvukovým vyšetřením. Při pohmatovém vyšetření lékař posuzuje tvar, velikost a polohu těchto orgánů, může zachytit například cysty, nádory nebo zánět.

Pozná lékař při preventivní prohlídce infekční choroby?

Není infekce jako infekce. Zatímco bakteriální, kvasinkový nebo trichomonádový zánět lékař pozná leckdy už pouhým okem, existuje celá řada infekcí, které lékař při rutinní prohlídce nezachytí. Příkladem budiž HIV, chlamydie nebo třeba HPV. Pokud se nemoci nezačnou projevovat, což může trvat léta, lékař je bez vaší pomoci nezachytí. Rutinní testování na tyto nemoci se neprovádí, jelikož by to bylo nesmírně časově i finančně náročné. Pokud však lékaře upozorníte, že máte podezření na to či ono a test si vyžádáte, měl by vám jej provést, může však za ně požadovat úplatu. Na náhodný záchyt tohoto typu chorob tedy rozhodně nespoléhejte a své případné rizikové chování a jeho důsledky s lékařem vždy diskutujte. Jen tak vám může opravdu pomoci.

Slovníček

Dysplazie – předrakovinné stadium charakteristické abnormálním růstem buněk.

CIN – „cervikální intraepiteliální neoplazie“, dysplazie děložního čípku.

Cytologie– mikroskopické hodnocení buněk setřených při gynekologickém vyšetření z děložního čípku (případně poševní stěny nebo zevních rodidel) a přenesených na sklíčko.

Histologie– mikroskopické hodnocení malého kousku tkáně odebraného z nemocného orgánu. (Vzorky se fixují formaldehydem, zalévají se do parafínových bločků a tenké řezy se prohlíží na podložním sklíčku pod mikroskopem). Umožňuje posoudit charakteristické změny tkáně a vyjádřit se k závažnosti a prognóze onemocnění.

MOP – „mikrobiální obraz poševní“, výtěr z pochvy sloužící k určení příčiny vaginálního výtoku, mikroskopické hodnocení obarvených nátěrů na sklíčku (přítomnost bakterií, kvasinek, trichomonád).

Kolpitis – zánět pochvy

Cervicitis– zánět děložního čípku

Cervix– děložní čípek

Konizace – diagnostický a zároveň léčebný malý operační výkon, kdy je vytnuta malá část děložního čípku ve tvaru kužele ke zjištění (a odstranění) přednádorových změn na čípku, provádí se převážně v celkové anestezii a je spojena s jednodenní hospitalizací.