<p>Neustále se hovoří o tom, jak naše populace klesá. Že si ženy raději
vylepšují vzdělání, než aby rodily děti. Muž pro změnu raději
vydělává peníze a ty pak utrácí za zábavu. Na nějaké plození nemá
dnes nikdo čas a snad ani náladu. Říká se: „Malé děti malé starosti,
velké děti velké starosti,“ ale platí to ještě? Ve své podstatě asi
ano, ale jaké jsou vůbec ty starosti.<!--break--> Dokážeme si alespoň
trochu představit co to obnáší mít dítě a není nakonec opravdu lepší
užívat si života a bez dětí zestárnout? Myslím si, že lepší to není,
ale také není dobré se do rodičovství vrhnout, jak se říká, po hlavě.
I když někomu někdy nic jiného nezbývá.</p>
<h1>Jsou to nervy</h1>
<p>V dnešním světě antikoncepce se už tak často nestává, že by do
rodičovství dva spadli a ani nevěděli jak. Ale když už se to stane, pak
nastává šílená honička a stres. A o to horší, jestliže oba nebo jeden
z nich ještě studuje. Pokud ani jeden nemá dostatečně bohaté rodiče,
kteří by mladým urychleně pořídili byt, tak se můžou těšit na několik
perných let. <img src="/sites/default/files/images/miminko.jpg" alt="Miminko"
style="float:left" /> Bydlení s rodiči se zanedlouho stává těžkým
břemenem. Vždycky se najde něco, co jednoho ze spolubydlících dokáže
totálně rozhodit. A většinou jsou to takové maličkosti, že nad nimi
zůstává rozum stát. A co teprve až se dítě narodí. Jsou děti, které
celé noci probrečí a nikdo s tím nic nenadělá. Nakonec někomu
trpělivost dojde a hádky jsou na denním pořádku. A nehádají se jen
mladí se starými, ale postupem času se začnou hádat hlavně mladí mezi
sebou. Nastávají výčitky typu: „Měli jsme bydlet u našich, kvůli tobě
jsem nedokončil-a školu, atd.“ Vždycky se něco najde. Ještě jsem
neviděla pár, který by si absolutně na nic nestěžoval, když bydlel
u rodičů. Nakonec v tom horším případě to dopadne rozvodem či
rozchodem a v tom lepším případě udělají všichni společně něco
proto, aby ti mladí konečně bydleli sami. Ale nejde to hned a tak se musí
trpět. Nikdo není takový diplomat, aby vše řešil bez hádek, jednou mu
nervy stejně rupnou.</p>
<h1>Myslete dopředu</h1>
<p>Buďte zodpovědní v sexu a nenechávejte nic náhodě. Poctivě užívejte
antikoncepci a nezahrávejte si s vlastním životem, mohlo by se stát, že
z něj budete pár let nešťastní. Dostudujte, najděte si práci,
shromažďujte peníze na byt. Pokud si budete muset vzít úvěr, tak vám
vaši rodiče mohou pomoci. Úvěr se dá totiž rozložit na několik lidí
z rodiny. Oni si ho vezmou spolu s vámi a vy ho budete splácet. No a když
se vše podaří, první krok k početí miminka je úspěšně dokončen.</p>
<h1>Stát a děti</h1>
<p>Pokud jste jedni z těch šťastnějších a máte kde bydlet, máte dobrou
práci a máte chuť si pořídit rodinu, pak není nic jednoduššího než se
do toho pustit. Ovšem než se do toho pustíte, řádně si propočítejte
vaše finance. V žádném případě nespoléhejte na to, že stát vám něco
dá. Každý by měl myslet na to, že se o své dítě dokáže postarat, a to
bez přičinění státu. Nicméně každá koruna se hodí a pokud budete
spadat do té úrovně, kdy budete mít nárok alespoň na přídavky na dítě,
využijte toho. Je sice pravda, že se velmi často stává, že váš příjem
je kolísavý a tudíž vám jeden měsíc přiznají dávku vyšší a další
vám jí také mohou úplně sebrat. Neustále se sice budete honit běháním
na sociální úřad, ale ty peníze na chodníku přeci nenajdete. Na
stránkách <a href="http://www.mpsv.cz">ministerstva práce a sociálních
věcí</a> lze nalézt přesné formuláře a také si tam můžete dopředu
vypočítat, jestli máte na přídavky nárok. To vám minimálně ušetří
trochu toho běhání. Navíc si formuláře můžete vytisknout a rovnou
vyplněné s potřebnými doklady je donést na úřad. Jako příklad mohu
uvézt, že pokud váš roční příjem činí 100 000,– Kč a jste dva
dospělí a jedno dítě do 6 let, pak máte nárok na přídavek na dítě ve
výši 541,– Kč a vaše celkové životní minimum je 9210,– Kč.</p>
<h1>Další peníze</h1>
<p>Pokud žena před porodem pracovala, pak jí zaměstnavatel od 36 týdne
těhotenství kdy nastupuje na mateřskou dovolenou musí vyplácet 60% peněz
z jejího platu po dobu 6 měsíců. Pokud nepracovala, je nutné se
v těhotenství přihlásit na úřadu práce, který jí mateřskou bude
vyplácet. Potom nastává chvíle, kdy uplyne šest měsíců a zaměstnavatel
vám už nic nedá. Vy si musíte zažádat na sociálním úřadě
o rodičovský příspěvek. Od 1. 10. 2001 činí výše rodičovského
příspěvku 2552 korun měsíčně. Pokud je rodičem nezaopatřené dítě
(student) starší 15 let je to částka 2695 korun (zvýšení tohoto
příspěvku na mpsv není uvedeno). Vyplácen je do dovršení čtvrtého roku
dítěte. Také po porodu vám bude vyplaceno porodné. To musí vyplatit buď
zaměstnavatel a nebo sociální úřad. Porodné činí při narození jednoho
dítěte 8450,– Kč. U dvojčat je to 20280,– Kč, trojčat 50700,– Kč a
tak bychom mohli pokračovat dál. Zvyšování všech těchto příspěvků
najdete také na webovských stránkách ministerstva práce a
sociálních věcí.</p>
<h1>Před narozením</h1>
<p>Co všechno budete potřebovat, než si miminko přinesete z porodnice
domů, to vám většinou řeknou vaši rodiče. Respektive vaše matka. Pokud
budete mít dost štěstí, tak vám rodiče jistě rádi některou z těch
nákladnějších věcí pořídí. Pokud ne, zase se musíte postarat sami.
Každého jistě jako první napadne kočárek a postýlka. To jsou asi
finančně nejnáročnější věci. Kočárek se dá pořídit i za 1500,–
Kč ale většinou je to jen jedna varianta a to hluboký kočárek. Sice
nestojí mnoho, ale brzy ho budete moci tak akorát vyhodit. A to proto, že
dítě roste a za chvíli se vám tam nevejde. Je lepší investovat víc peněz
do trojkombinace. Takový kočárek sice stojí od 2000,– Kč, ale máte
téměř jistotu, že vám vydrží po celou dobu kdy ho budete potřebovat.
U postýlky v podstatě není nic moc co řešit. Snad jen to, aby byla dost
pevná. Jakmile se vaše dítko postaví na nožičky, pak věřte že bude
velice rádo zkoušet pevnost postýlky a bude s ní cloumat, poskakovat v ní
a dělat všelijaké skopičiny jen aby vám ukázalo, jak mu to pěkně jde.
Dobrou a pevnou postýlku je možné koupit od 1800,– Kč. K tomu také
potřebujete matraci ta se prodává od 300,–. Je také dobré koupit boční
vnitřní polstrování, které se přivazuje k postýlce. To proto, aby se
vaše miminko v noci neuhodilo. Takže když to podtrhneme a sečteme a
nebudeme příliš nároční tak jen za kočárek a postýlku dáme cca
4000,– Kč. A to jsme hodně šetřili. O oblečení snad nemá ani smysl
mluvit. Snad jen krátce. Na novorozeně si nekupujte příliš velké
množství oblečení v jedné velikosti. Dítě velice rychle roste,
přibírá na váze a tak to co mu bylo před čtrnácti dny, to mu nemusí být
nyní. Navíc vám příbuzní a kamarádky rádi půjčí něco po svých
dětech. Pokud k vám někdo půjde na návštěvu, tak si od něj raději
přejte balík papírových plen než krásnou soupravičku na miminko.
Spotřeba plenek je vysoká a nejsou zrovna laciné. Brzy se budete těšit na
tu dobu, kdy je vaše dítko bude potřebovat jen noc. Protože v prvních
měsících života jich vaše miminko spotřebuje za týden minimálně 40 ks.
To znamená, že za měsíc za ně utratíte nejméně 800,–Kč.</p>
<h1>Tak a máme ho doma</h1>
<p>Umíte si představit co vás čeká a nemine, když se miminko narodí a vy
si ho přivezete domů? V první řadě, bych tatínkům doporučovala, aby si
těch pár dní co je žena v porodnici opravdu užili a tím nemyslím
vysedávání po restauracích, ale spíš hezky doma u televize v křesílku.
Protože tolik klidu, jako mají teď, už jen tak mít nebudou. Zatímco taťka
sedí doma a pouští si jeden film za druhým, chudák mamča. Ta sotva se
trošku vzpamatuje z porodu, už se trápí kojením. Někdy se dítko přisaje
jako by to dělalo odjakživa, ale jindy se to ne a nedaří. Matka je
nervózní a dítě pláče hlady. Naštěstí všechny sestřičky mají tolik
zkušeností, že se to většinou do druhého dne přece jen povede. Po pár
dnech jedete domů i s tím vaším tvorečkem a těšíte se až ho uložíte
do postýlky. Žádné strachy, novorozeňata málokdy propláčí celé noci.
Většinou první měsíc spí a jen se budí na kojení. Tatínek si na to
zvykne tak rychle, že maminka velice často slyší ráno větu: „On se celou
noc vůbec nevzbudil, to je paráda co?“ Mamce vře krev žilách, protože
ví, že nejméně třikrát v noci vstávala a kojila a přebalovala.
Tatínkové na to mají snad nějaký zvláštní smysl. Dokáží se tak rychle
vyrovnat s tím, že nemusí kojit a vstávat, že by je jeden zabil. Jenže co
naděláme, jim prsa holt nenarostou a nenarostou. Na druhou stranu, zase my
ženy máme kliku v tom, že miminko spí i přes den a tak si alespoň jednou
na chvilku lehneme a zdřímneme s ním.</p>
<h1>Stále jen peníze</h1>
<p>Mít děti znamená mít na ně peníze. Jenomže si musíme uvědomit, že
tyto výdaje, jenž se týkají narození miminka jsou začátkem a ne koncem.
Ale hlavně je také velká pravda, že miminku je celkem jedno co má na sobě.
Oblečení se dá sehnat i levně. Vaší ratolesti bude přece jedno, že si
pobryndalo tričko úplně obyčejné nebo Adidas. To vy se budete zlobit, když
značkové tričko umazané od přesnídávky nejde vyprat. Myslím si, že
nejdůležitější je čas, který miminku věnujete a ten penězi
nenahradíte. Miminko je především velký dar a velká radost. Příště se
dozvíte co vás čeká s přibývajícím věkem dítěte.</p>