Ahoj Julie.Je mi 25 let a chci prosím poradit. Mám
dívku. Máme se moc rádi. Je pro mne vším. Moje přítelkyně prožila
nepěkné dětství (alkohol+sexuální obtěžování-znásilnění). Pokusila
se následně o sebevraždu. A naštěstí to dopadlo dobře. Její vztah
k sexu je rekněme hodně negativní. Snažím se, aby se sex provozoval
v pohodě, dlouhé předehry… Jsem člověk který sex svým způsobem má
hodně rád. A myslím si, že nejsem sobec. Vždycky jsem u toho myslel
především na ni. Aby z toho měla něco ona. Zpočátku když jsme spolu
začali chodit tak byl sex relativně v pořádku. Až na to že se hrozně
bála. Ublížení… Takže jsme šli na vše pomaličku. Potom se stalo to,
že jsem jednou projevil zájem o sex ve chvíli , kdy moje přítelkyně
nechtěla. Nenutil jsem ji. Vše šlo normálně. Ale když bylo po všem tak se
nervově zhroutila – a já se cítil příšerně. Jako nějaký prase
(promiň ten výraz). Od té doby se mě bojí. Prý mě něchtěla odmítnout
protože mě má ráda, tak abych ji neopustil proto, že se mnou nechce spát.
A to mě mrzí. Nejsem žádný sexuální maniak. Od té doby. Se mnou
nespala. Bojím se já. Bojí se ona. Do postele chodíme s obavami. A já
nevím jak si získat důvěru. Dávám ji najevo, že sex není to
nejdůležitější, mazlíme se často, hodně se věnujem erotice, je
spokojená. Ale k aktu pokud by mělo dojít tak o to se raději ze strachu
nepokouším. Nevím jak dál…
Míša