Interrupce - právo na rozhodnutí?
Před časem jsem četla v jednom nejmenovaném deníku rozhovor s nejmenovaným politikem. Dotyčný pán se velmi ostře vyjadřoval proti interrupcím, a to i v případech znásilnění. Dlouho mi vrtalo hlavou, jestli je správné, že o otázkách, které zasahují převážně do života ženy, rozhodují v převážné části muži. Kdo má vůbec právo vyjadřovat se k problému, který je vždy záležitostí ryze osobní a specifickou? Vždyť každá žena je jiná, má jiné myšlení, jiné zázemí, sociální podmínky i zdravotní stav. Před časem jsem četla v jednom nejmenovaném deníku rozhovor s nejmenovaným politikem. Dotyčný
Ahoj Julie. Mám dotaz. Tak před půl rokem jsme
s partnerkou přišli o potomka (samovolný potrat) a od Té doby se partnerka
změnila. Je mi jasný, že se to v ní bouří a hormony jančej. Ale ani po
půl roce se jí třeba nemohu dotknout, protože na ní cítím že jí to
vadí a to nemluvím o sexu. Myslím si, že to je normální a že to bude
chtít čas než se to srovná. Je těžké si představit co se vní
odehrává, ale ptát se jí moc nechci. Je to těžké. Chtěl bych jí nějak
pomoci ale moc nevim jak jí to ulehčit. Moc mi na ní zálaží. Děkuji za
odpověď nebo případnou radu.